!NOVINKA!

Elektrické vozy Ečs aneb průkopníci v pražském metru    

Robert Mara, David Prosický a kolektiv

Rozsah:        232 stran A4, 402 vyobrazení

Vydáno:        květen 2009

ISBN:            978-80-87047-13-2

Prod. cena:    649 Kč

 

Pražské metro slouží cestujícím již více než tři desetiletí a představuje nesporný technický fenomén hlavního města ČR. O historii pražského metra již bylo napsáno mnoho, zcela opomíjena však dosud zůstávala jeho vozidla, která do dnešních dnů prošla velmi obsáhlým a zajímavým vývojem. Uvedenou mezeru v odborné literatuře se vůbec poprvé snaží vyplnit nová Edice vozidel pražského metra.

 

Druhý svazek Edice představuje historii první generace sovětských vozidel v pražském metru, do dnešních dnů opředenou mnoha mýty. Události dokumentované v knize se začaly psát v roce 1971, kdy bylo vládním usnesením rozhodnuto přistoupit k dodávkám vozidel metra ze Sovětského svazu. V letech 1971 až 1973 byl sovětskými výrobci ve spolupráci s československými zadavateli připraven nový typ, pojmenovaný jako Ečs (tovární označení 81-709). Nový typ vycházel z koncepce vozidel řady E, vyráběných od roku 1959, které měly i přes jistou technickou zastaralost výhodu v dlouholetém provozním ověření v řadě měst, zejména pak v náročném provozu moskevského metra, jedné z největších podzemních drah světa. Do Prahy byla vozidla dopravována po železnici, každý vůz metra tak před předáním zákazníkovi urazil cestu dlouhou více než 2700 kilometrů. Zprovozňování první 50kusové série probíhalo od prosince 1973 a dne 9. 5. 1974 již zahajovala vozidla Ečs provoz s cestujícími na první trati I.C pražského metra vedoucí z Kačerova na Sokolovskou. Pro další rozšiřování provozu bylo později zakoupeno ještě dalších 35 vozů. Celkem tedy sloužilo v pražském podzemí 85 kusů Ečs (ev. č. 1001 až 1085) dodaných v letech 1973 až 1976. Provozní život prvních elektrických vozů metra byl zajímavý, i když od roku 1978 poněkud zastíněný novějšími soupravami typů 81-717.1 a 81-714.1. Ty začaly během krátké doby tvořit většinu vozového parku a horší trakční vlastnosti omezily působiště starších vozů Ečs výhradně na trať C. V letech 1977 až 1983 byla na vozidlech provedena nejvýznamnější rekonstrukce, kdy byl dosazen systém tzv. automatického cílového brzdění, který se všemi nadstavbami sloužil pro automatické vedení vlaku a představoval technicky zajímavý a provozu přínosný prvek. Provozní dny vozů Ečs se začaly krátit na přelomu 80. a 90. let, kdy bylo rozhodnuto o jejich postupném vyřazování. Poslední provozní nasazení soupravy Ečs se uskutečnilo dne 29. 6. 1997. Vyřazené vozy byly z převážné většiny sešrotovány, čtyři byly zachovány jako historické pro příležitostný provoz na trati C a pro expozici Muzea městské hromadné dopravy v Praze, jeden poté posloužil firmě Škoda Plzeň k přestavbě na experimentální laboratoř.

 

Sponzory publikace jsou firmy ANVI Trade, AŽD Praha, Metroprojekt Praha, Škoda Electric a UniControls.

 

Jakékoliv připomínky k této knize uvítáme na adrese mara@dopravnivydavatelstvi.cz.

 

Knihy Edice vozidel pražského metra jsou kromě obvyklých míst prodávány také v informačních centrech Dopravního podniku hlavního města Prahy – ve stanicích metra Muzeum, Můstek, Anděl, Nádraží Holešovice, na Magistrátu hlavního města Prahy v Paláci Škoda či na Letišti Ruzyně. Více informací na www.dpp.cz.

Související odkazy:

Tisková zpráva základní informace o knize sdružené do formátu PDF (2008)

Edice vozidel pražského metra základní informace o Edici ve formátu PDF (2008)

Kniha o vozu metra, který cestující nikdy nesvezl upoutávka z časopisu DP-Kontakt (č. 3/2008, s. 38, připravil Mgr. Pavel Fojtík)

Knížka o "er-jedničce" je na světě sloupek z časopisu DP-Kontakt o křtinách knihy (č. 4/2008, s. 37, připravil Mgr. Pavel Fojtík)

Příběh rychlodrážní jednotky R1 pro pražské metro článek z časopisu DP-Kontakt (č. 5/2008, s. 25–27, připravili Ing. Viktor Baier, Robert Mara)

Z metropole krátký spot z prezentace knihy "Projekt R1" v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze dne 11. 3. 2008 (premiéra 3. 5. 2008, připravil Petr Sojka)

Zašlapané projekty - Pražské metro nepříliš objektivní cyklus televizních pořadů České televize, studia Ostrava začal vyprávěním o jednotkách R1, jehož silnou inspirací byla právě kniha "Projekt R1" (premiéra 8. 1. 2009, připravili J. Skalický, K. Bělohlavý, P. Lokaj)

Projekt R1 aneb vozidlo, které nedostalo šanci

Robert Mara a kolektiv

Rozsah:        144 stran A4, dvě vkládané strany A3, 168 vyobrazení

Vydáno:        březen 2008

ISBN:            978-80-87047-08-8

Prod. cena:    399 Kč

 

Pražské metro slouží cestujícím již více než tři desetiletí a představuje nesporný technický fenomén hlavního města ČR. I v jeho poměrně krátké historii je možné najít zajímavé vývojové etapy, které zůstávaly až do dnešních dnů zahaleny tajemstvím. Jednou z nich je i projekt rychlodrážních vozidel R1.

 

V roce 1967 bylo na základě vládního usnesení č. 288 přistoupeno k výstavbě podzemní dráhy (metra) v hlavním městě tehdejšího Československa Praze. Pro nový dopravní systém byly na základě výběrového řízení vybrány dvouvozové rychlodrážní jednotky R1, navržené významným čsl. strojírenským podnikem ČKD Praha. Během rekordně krátké doby let 1968 až 1971 následoval velmi náročný vývoj a konstrukce nového vozidla, se kterým do té doby nebyly v tuzemsku žádné zkušenosti. V letech 1970 až 1971 byla v blízkosti budoucího depa metra Kačerov vybudována krátká zkušební trať pro vyzkoušení dvou prototypů, jejichž provoz zde začal v květnu 1971. Počátkem roku 1971 však došlo vzhledem k napjatým termínům výstavby pražského metra k zásadnímu rozhodnutí o použití vozů metra sovětské výroby, což značně změnilo situaci československého projektu.

 

Vývojový a zkušební program jednotek R1 zpočátku pokračoval dále, neboť bylo zamýšleno vývoj dokončit a rychlodrážní jednotky následně uplatnit v jiných dopravních systémech, zejména v tehdy projektované bratislavské rychlodráze. Dne 14. ledna 1972 však na kačerovské trati dochází k vážné železniční nehodě, při které došlo vinou zdravotní indispozice jednoho ze strojvedoucích k vážnému poškození obou jednotek a zranění dvou osob. I přesto se po rekonstrukci havarovaných vozů a sestavení nové jednotky podařilo zkušební program dokončit a vozidlo schválit k výrobě v ověřovací sérii. Zkoušky byly dokončeny v letech 1973 až 1974 na Železničním zkušebním okruhu Výzkumného ústavu železničního u Velimi. Praktické uplatnění jednotek, nezbytné pro zahájení jejich sériové výroby, se však nepodařilo včas nalézt (výstavba bratislavské rychlodráhy byla odkládána a jiné reálné možnosti uplatnění bez předchozího vyzkoušení v ČSSR prakticky neexistovaly). Specializační trendy v rámci zemí RVHP následně vedly k úplnému zastavení projektu a přenechání veškeré výroby vozidel podzemních drah sovětskému Mytiščinskému strojírenskému závodu, který se tak stal jejich monopolním vývozcem v rámci RVHP.

 

Jedinou zbývající jednotku se zpočátku podařilo převést do sbírek Technického muzea v Brně, avšak zde byla později sešrotována pro nedostatek deponovacích prostor. Do dnešních dnů se tak na rychlodrážní vozidla R1 dochovalo minimum památek.

 

Sponzorem publikace je firma AŽD Praha.

 

Jakékoliv připomínky k této knize uvítáme na adrese mara@dopravnivydavatelstvi.cz.

 

Knihy Edice vozidel pražského metra jsou kromě obvyklých míst prodávány také v informačních centrech Dopravního podniku hlavního města Prahy – ve stanicích metra Muzeum, Můstek, Anděl, Nádraží Holešovice, na Magistrátu hlavního města Prahy v Paláci Škoda či na Letišti Ruzyně. Více informací na www.dpp.cz.